Dějiny jsou plné paradoxů – a ty rozhlasové nejsou výjimkou. Miroslava Mráze alias Xavera známe (i díky rozhlasovému seriálu Jana Vedrala) jako odpudivou postavu normalizace, strašný normalizační přízrak rozhlasových studií, jako člověka, který zničil mnoho talentovaných lidí. Rozhlasový archív však skrývá svědectví o jiné tváři tohoto tvůrce…

Přemysl Hnilička o rozhlasovém dokumentu Zdeňka Boučka „Xaver“ (2003)

O rozhlasovém seriálu – či jak autor sám píše „rozhlasovém románu“ – Jana Vedrala Xaver (2009) jsem psal již v době jeho premiéry a Týdeník Rozhlas, vědom si jeho výjimečnosti, věnoval recenzi celou stranu. Je to vskutku výjimečný počin v rámci rozhlasové dramatiky a na velké ploše jej rozebrala i Eva Vojtová-Schulzová ve své knize Původní česká rozhlasová hra po roce 1989.  Vedralův opus zpracovává nejen neuvěřitelný a již těžko rekonstruovatelný život jedné z nejodpornějších postav české kultury – Miroslava Mráze alias Xavera, ale také neveselé kapitoly z rozhlasové historie (a bohužel i současnosti). Před tímto olbřímím seriálem však existoval hodinový dokument Zdeňka Boučka Xaver (2003).

Stopy jeho života se ztrácejí v historkách, které si sám vymýšlel. Životní data přesně neznáme a jeho hlas byl z archivu skoro vymazán. Xaver ale přízrak není – rozhlasovému agitátorovi a normalizátorovi se dařilo ničit mnoho věcí i lidí. ČRo Vltava právě reprízuje mimořádný seriál Jana Vedrala, který při pátrání po osudech Miroslava Mráze nastavuje zrcadlo Českému rozhlasu.

(článek Michala Ježka najdete na stránkách ČRo: http://www.rozhlas.cz/archiv/zamikrofonem/_zprava/xaver-zvukovy-roman-z-horke-lasky--1722430  )

(převzato ze stránky Panáček v říši mluveného slova. Uveřejněno 25. 4. 2013 v cyklu Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou XLVII.)

(Mgr. Přemysl Hnilička, vyšlo v Týdeníku Rozhlas 18/2013)

Plánovické děti najdou při hře s míčem u břehu tělo neznámého, evidentně zavražděného muže. Je nalezen jen v kalhotech a košili, bez dokladů, bez peněz. Jeho totožnost se nikomu nedaří prokázat, a tak jsou k vraždě přivoláni dva odborníci z Prahy. Ti pomalu začínají rozrušovat původní verzi loupežné vraždy a při pátrání se zaměřují na jediný předmět, který neznámý u sebe měl: tramvajovou jízdenku linky osm. Při prověřování všech podniků sídlících na trase linky nakonec narazí na jméno Čermák. Inženýr firmy Projekta zmizel před pár dny – s deseti tisíci podnikových peněz. Před příslušníky Veřejné bezpečnosti se tak vedle lupiče Vokouna, prchajícího právě před spravedlností za jiný trestný čin, objevuje i další jméno – bývalý kulak Dvořák…

To je základní situace rozhlasové detektivky Vrah je náš starý známý, kterou v roce 1964 natočil v českobudějovickém studiu schopný rutinér Otakar Bílek.

Jmenoval se Miroslav Mráz, ale do historie vstoupil jako Xaver – protagonista pětiminutových rozhlasových agitek, které se vysílání prvně objevily krátce po invazi vojsk států Varšavské smlouvy. Bývalý herec a režisér působil v letech normalizace v Československém rozhlasu v roli „čističe“, jehož úkolem bylo zbavit rádio osobností spjatých s obrodným procesem roku 1968. Současně byl činný jako propagandista, jehož relace veřejnost vnímala jako zdroj nechtěného černého humoru. Mrázovy osudy po tři roky sledoval dramatik Jan Vedral, který na jejich základě napsal sedmidílný rozhlasový seriál, jehož první část odvysílá stanice Vltava 17. listopadu. Jana Vedrala jsme při té příležitost požádali o text, v němž by shrnul historii fenoménu Xaver a také to, jak se k tématu dostal a jakou podobu má v rozhlasovém seriálu.

Miroslav Mráz alias Xaver se dostal i na encyklopedii Wikipedia..

Do historie Českého rozhlasu nepatří jen jména profesionálů milujících svoje povolání, úspěšných umělců a příkladných osobností. Najdou se i osobnosti víc než rozporuplné. Jedním z nejproslulejších bijců kapitalismu byl na počátku sedmdesátých let muž, který si říkal Xaver. Za tímto pseudonymem se skrývá bizarní životní příběh.

Xaver je jméno, jež znají ti, kteří začátkem normalizace slyšeli jeho trapné a směšné rozhlasové promluvy, jakési „minuty nenávisti“. Ve skutečnosti se Xaver jmenoval Miroslav Mráz, což je jedna z mála ověřených pravd jeho podivného života. Vyvstává před námi příběh člověka, který v touze po kariéře a z vlastního slavomamu několikrát během života zcela změní pohled sám na sebe, s neobyčejnou lehkostí ničí a zastrašuje všechny kolem sebe. Celým svým jednáním a chováním se stává typickým mužem bez paměti, Ahasverem lidského foltýnovství, neumětelství. Tím se stává prototypem oněch likvidátorů dějin rozhlasu, mazajících jak výtečné rozhlasové hry schopnějších kolegů, tak veškeré stopy po vlastní kolaborantské činnosti za normalizace.

Základní informace o rozhlasovém seriálu - autoři, interpreti...

Český rozhlasový příběh 20. století. Zvukový román. Jan Vedral. Hudba Petr Kofroň. Dramaturg Hynek Pekárek. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: reportér (Ivan Řezáč), editor (Jiří Ornest), elévka (Jana Stryková), Xaver (Tomáš Töpfer), esoterik Ludva (Michal Pavlata), Marie (Eva Salzmannová), remarka (Hana Maciuchová), hvězdička (Barbora Hrzánová), krásný hlas (Viktor Preiss), archivářka (Růžena Merunková), vydavatel (Miroslav Táborský),.....

Dramatik Jan Vedral říká, že postavě Xavera Mráze propadl. Má ale pocit, že kdyby dál zkoumal jeho osudy, mohlo by mu to zanechat následky na psychice.

Rozhlasový seriál však již dokončil a měl by se točit v lednu 2009, hlavní roli ztvární Tomáš Töpfer.